DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Úvod

Nový blok - dvojitým kliknutím zde zahájíte úpravu bloku...

Vítejte na stránce Baráčníků z Lysé n.L.

 

 

 

 

Když vznikla v Lysé Obec baráčníků to jiný kolem nás byl svět.My neměli svojí republiku a o mateřštinu svou se musil národ chvět.V době té naši předkové se bili za práva kdysi cizákem odňatá, ve svornosti a lásce spolu žili čistíce místa věkem zavátá.Ač život nesporně byl tvrdý byli nezlomní a hrdí, dále již nechtěli hrbit hřbety a písně krásné národní pěli jejich rety.V té době byly málo plné mísy,hlad řádil i u nás v Lysé.C.K.Rakouský diktát Čechy soužil,být pánem ve své vlasti lid toužil.Vlastence věrné,co buditele národ měl a z třistaleté poroby se probouzel.Buditelé a vlastenci z malých baráčků vyšli a národ svůj a mateřskou řeč posilovat přišli.Každý jinou formou,kdo jak mohl,český národ ve světě proslavil Kmoch.

V té době v naší zemi české nosili se již pestré kroje hezké.Říkalo se jaký v kraji kroj,tak se v něj při slavnostech stroj. Slavnosti bývaly i v městě Kolíně,který stojí jak Lysá v Labské rovině.Slavnost tam byla věru hezká i krojovaná Mařenka staročeská,muži též krojovaní byli a návštěvníkům se moc zalíbili.A zde ,z Lysé tam pan Kodera byl,o krojích a tom spolku snil.A poděkovat mohl náhodě,že večer se sešel s činovníky v hospodě,kde z úspěchu slavnosti se radovali a o činnosti řádně rokovali,jen ta schůze měla zde neobvyklý ráz.Nechybělo vínečko ani piva máz.Před baráčkem rychtář seděl,schůzi usměrňovat hleděl,kolem něho ženy v krojích veselé a říkají si mezi sebou končelé.Aby každý se zde dobře choval dráb schůzi řádně usměrňoval.

Když někdo slovo sám si vzal,do baráčku pokutu hned dal.A na dotaz Koderovy mohli říci,že říkají si Kolínští Baráčníci.  Že Kodera pěkné dojmy a zažitky měl v hospodě v Lysé "U bažanta" o tom vyprávěl.A že všichni tou činností zde nadšení byli po dohodě s C.K. Baráčníky založili.A zde nutná pisatele bodka,že prvním rychtářem byl občan Votka. 

Národu i Baráčníkům bylo ouzko,diktát přece mělo Rakousko.Baráčníci hajili řeč svoji,odhodláni pro svůj národ k boji.A v té době zaskvěly se naše tety v krojích jak na louce květy.Výtěžek zábav,chudým a  strádajícím rozdali.Proto mnohé dobré srdce lidské stalo se členem Obce Baráčnické.

Špatné byly příjmy ba i práce zdroje přesto ač těžko zřídily se kroje,které při slavnostech v mnohý čas zpestřily staročeských zvyků ráz.Obec vzkvétala od členů byl nápor aby zakoupilse symbol obce,prapor,a že v našem  městě mecenáši byli za stodevadesát zlatých prapor zakoupili.Avšak neuplynuva velká dálka a vznikla první světová válka.Kdy činnost baráčníků přestala.Zlé časy,starosti a bída nastala.Ti,kteří tu hroznou dobu přečkali v roce 1918 se konce války dočkali.Do práce se v obci s chutí dali a ve svobodné vlasti opět pracovali.Že s baračníky to nešlo z kopce v Brandýské župě se sdružovaly obce,kde Lysá měla od jejich založení svoje slovo a řádné zastoupení.Společně pak byly do obcí vjezdy kde pořádaly se z celé župy sjezdy.Těžko je dnešní generaci povědět jak krásné bylo na prapory,májky pohledět.

I když zábava byla,národní píseň se pěla,nějak dusno bylo a na srdci tíseň.Mezi sebou šeptali si sousedi a tety,že Hitler si dělá nárok na sudety.I když ze začátku šeptanda to byla,republiku celou v březnu 1939obsadila.Nastala zlá doba diktát okupace a zde také končí baráčníků práce.Činnovníci se však zachovali dobře,když prapor a cenné věci rychty uschovali a tak by se říci dalo,že baráčnictvo v okupaci spalo.Lidové,že rčení legendou je prostou,žádné stromy do nebe nerostou.Němci přece měli v různých zemích sídla,přesto ta orlice zlomila si křídla.Okupanti doplatili na to draze,armáda přinesla osvobození i Praze.A zde již bývalí končelé se sešli a na rychtu ke Škorpilovům vešli,kde pokračovat mohli směle,s rychtářem Vaněčkem v čele.Dokladem,že na osvobození se čekalo,bylo vidět,plno krásných krojů se zachovalo.A že mládež v naší obci jásá,zakládá se vzorná "Mladá chasa".

Radostná to byla práce,o které se snilo,v naší obci sousedů a tet 530 bylo.Slavnosti zde krásné byly,které jsme si sami připravili,divadelní hry probíhaly v zámku,na krásné scéně upravené v parku.Největší slavnost jsme připravili,když nový prapor za 51tisíc jsme odhalili a ten starý do muzea v Lysé uložili.Čas však letí a doba se mění,pro život ve spolcích není pochopení.Rychtáři dá vskutku velkou šichtu kam pozvat členstvo své na rychtu.Skalních baráčníků dnes již mnoho není a mladí pro folklór nemá pochopení.Po léta učí naše tety "Besedu českou"která při slavnostech ozdobou je hezkou.

Malou radost v župě baráčníci mají,že obce činnost zastavují a neb zanikají.Mnoho sousedů dává vinu vedení,ale názor špatný to je,v tomhle to není.Dnes je jiná doba,jiné názory,televize,rozhlas dělá pokroky.

Všem příznivcům a přátelům,kteří pro blaho a rozkvět spolku pracovali vzdává spolek srdečný dík a přeje si,aby ve své lásce a přízni setrvali a důvěru k němu si zachovali,by svědomí je jednou blažilo,že konali dobré skutky ve prospěch bližních svých a vlasti své.

             

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz